„Chytré hodinky mi radily, ať si odpočinu na 96 hodin!" - 3.část

Trasa nám docela odsýpala. Asi to bylo tím, že Tino moc nemluví česky a já jsem tím pádem musel lovit v paměti německá a anglická slovíčka. Tím pádem jsem o trase nepřemýšlel. Kdyby nás někdo poslouchal, tak se utluče smíchy. Mluvili jsme o všem kolem závodů. Máme hodně společného, jak závody, tak přátele. Letos s Tilem pojedeme 24h ME v Jihlavě a Bohemia Divide. Navíc zjišťuji, že Tilo zdolal Transcontinental Race (závod přes Evropu). 

Nádherným trailem jsme sjeli do Adamova a k Alexandrově rozhledně jsme vyjeli docela svižně. V půlce kopce jsme se sebe shodili skoro všechny vrstvy. V Ochozu u Brna jsme objevili pizzerii, kousek mimo trasu a tak jsme se nadlábli. Bylo to třeba. V Líšni jsme objevili zmrzlinu a Petera. S úsměvem nás předjel, když jsme jedli. Jeli jsme dál a narazili jsme zase na Petera, který hledal restauraci ?

Do cíle 3. etapy jsme museli ještě museli absolvovat schody, abychom dolezli na nějakou vyhlídku. Číža na ně má asi nějakou úchylku. V rest pointu jsme si dali výbornou pizzu, já pár krasohledů a Tilo pár limonád. V tu chvíli nás dojel Peter. Koketoval s myšlenkou jet nonstop, že takto ještě prý nikdy nejel a chtěl by to zkusit. 

Do cíle nám scházelo 200 km a asi 3 výživné kopce. Nám to vůbec nevadilo. První kopec byl výživný. Vypotil jsem snad všechny tekutiny. V Ivančicích jsme přepadli Tesco a vyzbrojili jsme se na noční jízdu a 156 km. Věděli jsme, že do Mikulova nebudeme mít šanci se někde občerstvit. 

Za chvilku jsme byli v M. Krumlově. Trasa z Krumlova nebyla nijak náročná. Kilometry nám utíkali rychle. Až někde před Novými Mlýny jsme absolvovali terénní vložku metrovými kopřivami - asi abychom neměli revma. Zásoby pití se nám tenčili a šla na mě spací krize…